Zajímavosti kraje kolem Nové Bystřice

Novobystřicko leží na území historického Vitorazska. Slabé osídlení je datováno již dříve, ale ve 12.st. proběhla německá kolonizace (Johanité), území vlastnili pánové z Raabsu, Zöbingové či jiní němečtí šlechtici, později Vítkovci, od r.1282 je součástí české koruny (pánové z Landštejna). A již r.1341 je Bystřice městem, vznikají hrdby. Pak je vlastnili pánové z Krajku (do 16.st.), za husitských válek bylo vypáleno, později obnoveno a získává pravděpodobně svůj dnešní název. Pak území vlastnili Lobkovicové, Kinští, dále Slavatové (Vilém byl defenestrován v Praze), za třicetileté války kraj nebyl ušetřen hrůz, ikdyž jen mírně. Pak zde sídlili páni z Funfkirchenu, V r.1774 zachvátil město velký požár, později zde panoval měšťan z Prahy, hrabata z Trautmannsdorfu, von Riese-Stallburg. 30.10.1897 byl zahájen provoz na 33 km dlouhé úzkokolejce Nová Bystřice- Jindřichův Hradec.

Hrad Landštejn

Landštejn je jednou z nejrozsáhlejších a nejlépe zachovaných hradních zřícenin u nás. Landštejn, který stojí v příjemné lesnaté krajině na jednom ze žulových vrchů Novobystřické vrchoviny, od pradávna střežil hranici tří historických zemí Čech, Moravy a Rakouska. Landštejn se nachází na Jindřichohradecku v Jihočeském kraji. Přístupová cesta od severu prochází první renesanční bránou ze 16. století, chránící vstup do předhradí s hospodářskými budovami. Za druhou bránou je ve svahu nové pozdně gotické předhradí, chráněné hradbou se třemi půlkruhovými baštami. V sousedství třetí brány je zbytek brány původního románského hradu, na nádvoří jsou zbytky zdí pozdně gotického krajířovského paláce a jádro nejstaršího románského objektu se dvěma věžemi. V severní věži se vzácně dochovala románská hradní kaple s apsidou a tribunou. Z vrcholu vyšší ? jižní věže se nabízí krásný výhled do širokého okolí. V jednom z objektů na předhradí je malá expozice o archeologickém výzkumu, v patrech velké věže jsou umístěny informační panely o historii hradu. Založení hradu se datuje do 13. století. V jeho historii se na něm vystřídala celá řada majitelů. Menšími přestavbami procházel sice již od konce 14. století, ale větších změn se dočkal až ve století šestnáctém, kdy byl rozšířen a nově opevněn. Díky dvojitým hradbám se tak Landštejn stal jedním z největších hradů u nás. Byl obýván do 18. století, avšak v roce 1771 byl zapálen bleskem a zcela vyhořel. Od té doby pustl až do zahájení rozsáhlé rekonstrukce v sedmdesátých letech 20. století, po níž byl hrad opět zpřístupněn veřejnosti. Jádrem hradu je románská stavba z počátku 13. století, tvořená dvěma hradními věžemi a obytným palácem mezi nimi. Vyšší hlavní věž s malými okny a s vchodem vysoko nad úrovní terénu měla obrannou úlohu. V druhé věži se dodnes dochovala románská hradní kaple. Landštejn je považován za dějiště Schillerova dramatu Loupežníci.

Zdroj: http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/landstejn-hrad

Pohraniční opevnění u Slavonic

Československé pohraniční opevnění bylo budováno v letech 1935 – 1938 ve dvou liniích. První linie vede od Staňkovského rybníka přes Novou Bystřici a Slavonice až k Vratěnínu. Je poměrně dobře zachována. U osady Skalka se nachází jedinečný jednostřílný objekt vzor E-36, unikátní pevnůstka z roku 1936. Západně pak kousek od silnice stojí 2 podstavce pro radiolokátory, vybudované nacisty za 2. světové války. Dalším zajímavým objektem je objekt vzor 37 typ C2 nedaleko Starého Města pod Landštejnem. Nedaleko obce Klášter II směrem na Staré město pod Landštejnem se nachází muzejní areál československého opevnění se stejnojmenným názvem Klášter II. Zahrnuje zejména zrekonstruovaný lehký objekt vzor 37 typ B. Přístupný je hlavně o víkendech během letních měsíců. Od Slavonic směrem na Landštejn vede naučná stezka československého opevnění.

O historii Nové Bystřice

Novobystřicko leží na území historického Vitorazska. Slabé osídlení je datováno již dříve, ale ve 12.st. proběhla německá kolonizace (Johanité), území vlastnili pánové z Raabsu, Zöbingové či jiní němečtí šlechtici, později Vítkovci, od r.1282 je součástí české koruny (pánové z Landštejna). A již r.1341 je Bystřice městem, vznikají hrdby. Pak je vlastnili pánové z Krajku (do 16.st.), za husitských válek bylo vypáleno, později obnoveno a získává pravděpodobně svůj dnešní název. Pak území vlastnili Lobkovicové, Kinští, dále Slavatové (Vilém byl defenestrován v Praze), za třicetileté války kraj nebyl ušetřen hrůz, ikdyž jen mírně. Pak zde sídlili páni z Funfkirchenu, V r.1774 zachvátil město velký požár, později zde panoval měšťan z Prahy, hrabata z Trautmannsdorfu, von Riese-Stallburg. 30.10.1897 byl zahájen provoz na 33 km dlouhé úzkokolejce Nová Bystřice- Jindřichův Hradec.

Úzkokolejná železnice

Jediná jihočeská úzkokolejná trať spojuje Obrataň, ležící asi 8 km jihozápadně od Pacova, s Jindřichovým Hradcem a dále s Novou Bystřicí. Trať byla stavěna ve dvou etapách. Úsek z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice byl postaven v letech 1896 – 1897. Stavbě předcházelo několikaleté jednání a roku 1894 byla konečně vydána koncesní listina pro tuto místní dráhu. Trať byla postavena za jeden a půl roku a již v říjnu roku 1897 po ní projel první vlak. Slavnostní zahájení provozu na železnici o rozchodu kolejí pouhých 760 mm se uskutečnilo 11. listopadu téhož roku. Na trati o délce 33 km byly postaveny dva klenuté mosty, pět mostů s železnou konstrukcí a jeden viadukt. Zajímavostí je, že na úseku 2,5 km dlouhém jsou úzkorozchodné koleje vedeny uvnitř normální tratě. V roce 1906 se jednalo o prodloužení dráhy do Rakouska do města Litschau, ale návrh nebyl realizován. Druhý úsek trati z Jindřichova Hradce do Obrataně vybudovalo Železniční družstvo z Kamenice nad Lipou v letech 1902 – 1906. Délka kolejí je o 13 km delší než na úseku Jindřichův Hradec – Nová Bystřice (46 km) a původní vlaky tažené parní lokomotivou tuto vzdálenost urazily za 2 hodiny a 45 minut.